Vchynicko-tetovský kanál, naučná stezka

Délka kanálu je 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m, místy je koryto až 5 m široké, částečně vyzděné.
Původně spojnice Vydry a Křemelné, která obchází nesplavnou část Vydry. Sloužil k metrového dříví na Čeňkovu Pilu a do dalších pil při řece Otavě.

V roce 1799, kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů. V letech 1799 - 1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál.

Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. V místě odbočení kanálu byla řeka Vydra přehrazena hradlovým mostem. Most sloužil jako hráz, která zabraňovala pronikání plaveného dřeva do nesplavného balvanitého koryta Vydry. Dnes je po mnoha letech tento most opět zrekonstuován a slouží turistům.

První 2 km vede kanál podél Vydry až nad bývalý královácký dvorec Antýgl, kde se prudce stáčí zpět a vede podél Rokyty a kolem Kostelního vrchu k osadě Mosau. Zde překračuje silnici Srní - Prášily a pokračuje pod Spálený vrch.

Zde původně končil přes Sekerský potok v řece Křemelné.
Ke svému účelu kanál sloužil ještě počátkem 20. století. Do roku 1958 byl využíván až po Rokytu.

Dnes je celé dílo využíváno jako přivaděč vody do nádrže pod Sedelským vrchem nad Srním. Odtud voda padá porubím na kola turbíny hydroelektrárny na Čeňkově pile.

Na několika místech po trase kanálu se dochovaly původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta.

Naučná stezka kopíruje celý Vchynicko - Tetovský kanál od Rechlí až do blízkosti Srní. Cesta je po celé délce značena, díky iniciativně Klubu českých turistů, jedinou turistickou zelenou značkou. Na zajímavých úsecích a na křižovatkách cest je deset informačních tabulí, ze kterých se návštěvník dozví historické, přírodopisné, kulturní i technické údaje v českém,německém a anglickém jazyce. Na mnoha místech jsou lavičky a vyhlídková zastavení. Stezku mohou využívat nejen pěší turisté, ale i cyklisté a v některých rovných částech i vozíčkáři.

Modrava - Rokyta - Tříjezerní slať - Rybárna - Modrava

Délka : 12,5 km
Pro pěší i cyklisty.

Rekonstrukcí zříceného hradlového mostu získalo okolí Modravy novou turistickou trasu vhodnou rovněž pro cyklisty.

Vydáme se z Modravy údolím řeky Vydry po státní silnici směrem na Antýgl. Po necelých 2 km cesty přijdeme k odbočce, kde nás přivítá zrekonstruovaný most. Ten byl v minulosti součástí příjezdové komunikace z Rokyty na Modravu. Toto místo je rovněž počátkem Vchynicko - Tetovského plavebního kanálu , který byl vybudován v letech 1799 - 1801. Most sloužil i jako hráz, která zabraňovala pronikání plaveného dřeva do nesplavného balvanitého koryta Vydry.
( 2 km )

Vydáme se přes most a pokračujeme podél plavebního kanálu, údolím Vydry. Mineme historický královácký dvorec Antýgl a vyjdeme v místě zvaném Rokyta.

Zde je možná prohlídka venkovní geologické expozice Národního parku Šumava , která nás seznámí s druhy hornin , ze kterých je masiv Šumavy složen. V místě je rovněž informační středisko NPŠ, ve kterém je mimo stále expozice zaměřené na práci zdejších obyvatel zhlédnout filmy se zaměřením na přírodu , národní park a ekologii.
( 2,5 km )

Z Rokyty pokračujeme podél plavebního kanálu, jistě si prohlédneme jeho historické přemostění. Málokdo odolá v letních měsících pokušení se brodit v ledové vodě. Dorazíme na rozcestník červené a žluté turistické značky.
( 0,5 km )

Červená překročí kanál a vrací se do Modravy. My pokračujeme po žluté, po sto metrech také přejdeme kanál, opustíme ho a mírně stoupáme na úbočí Adamovy Adamovy hory 1078 m.n.m. a po necelých 4 kilometrech cesty lesní silničkou dostaneme na rozcestí turistických cest Tříjezerní slať.
( 4 km )

Tip : pokud si chceme cestu o 3 km prodloužit, neopouštíme plavební kanál a pokračujte dva kilometry silničkou po jeho břehu až k místo křížení s modrou turistickou značkou. Nezapomenutelná atmosféra si vás jistě podmaní. Po modré stezce opusťíme plavební kanál a začnneme stoupat lesní silničkou k rozcestí Pod Oblíkem. Odtud pokračujeme asi 200 metrů po žluté na rozcestí Tříjezerní slať.

Od rozcestí je bezprostřední vstup do romantické Tříjezerní slatě. Naučná stezka z povalového chodníku nás seznámí se zajímavostmi šumavských slatí.

Po její prohlídce se vydáme spojnicí s prudkým klesáním směrem na Rybárnu s klasickým schwarzenbergský typem hájovny postavené do tvaru U. Dnes slouží jako rekreační zařízení. Její název má pramálo společného s chovem ryb - jde o překlad jména posledního lesníka, který zde žil a pracoval - Fischera.
( 0,8 km )

Cesta nás dále povede malebným údolím Roklanského potoka až do Modravy.
( 2,4 km )

Tip zejména pro cyklisty ! Z Tříjezerní slatě je možná cesta , která se vyhýbá prudkému klesání. Od slatě pojedeme po žluté na rozcestí Pod oblíkem, poté po modré na Javoří Pilu. Zde stávala hájenka s ubytovacím hostincem. Odbočíme doleva na červenou směrem na Modravu. Celý objížděcí okruh měří 4,7 km.